Pokud čtete tento článek, nemusíme Vám už náš inzertní portál RogRENT dlouze představovat. Stejně tak jak se zrodila prvotní myšlenka nového inzertního portálu, postupem času došlo i na úvahy o vlastním blogu. S tím samozřejmě přišlo několik otázek typu „kdo bude blog psát, o čem budeme psát, jak často přidávat nové články, bude to vůbec někdo číst“ atd.
Podobné dilema se opakovalo ve chvíli, kdy přišel čas začít pracovat na prvním, úvodním článku. Jaké zvolit téma pro pilotní článek? Jsme inzertní portál, tak proč se na začátek nepodívat na zajímavá fakta z historie inzerce, potažmo z reklamy.
Původní význam slova reklama, z latinského slova „reclamare“, byl hlasitě odporovat, nesouhlasit, protestovat a křičet, což odpovídalo dobové „obchodní komunikaci“. Až francouzština začala používala slovo „reclame“ i ve smyslu nabízet a chlubit se.
Moderni reklama
Některé starší naučné slovníky definují reklamu jako veřejné vychvalování či jako nástroj pro upozornění veřejnosti na určitý výrobek nebo službu s cílem přimět veřejnost k nákupu nebo investici. Dle Americké marketingové asociace je reklama placenou formou neosobní prezentace. Dnešní definice reklamy, schválená Parlamentem České republiky v roce 1995, říká, že „reklamou se rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií“. Autor knihy Moderní reklama Zdenko Šindler nepovažoval za umění vyrobit nějaké zboží, ale umět jej doporučit a prodat. Zajímavý je i pohled Reklamního klubu prezentovaný v Knize o reklamě z roku 1940. Píše se zde, že reklama je „strojové dobývání mysli a tvoření názorů“.
Lze říct, že reklama je stejně stará jako lidstvo samo. Její kořeny sahají až do období mladší doby kamenné, kdy vznikla potřeba směňovat výrobky. Nejstarším prostředkem reklamy je bezesporu hlas. Působit lze nejen slovním obsahem, ale různorodostí v hlasitosti, délce, intonaci. Místa, kde probíhala směna zboží, byly rozdělávány ohně. Ve dne doutnali, v noci byly vidět plameny. Taková dobová světelná reklama.
Vůbec nejstarším písemným inzerátem na světě, který se dochoval, je papyrus starý 3 tisíce let. Obsahem je žádost o informaci o uprchlém otrokovi. Samozřejmě s příslibem odměny. Významným prvkem byli i vyvolávači na trzích. Jejich úkolem bylo přesvědčovat a informovat velkou část veřejnosti.
Velkým zlomem pro reklamu byl rozhodně počátek 15. století, který se nesl ve znamení vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem. Tím se pro reklamu otevřely dosud nevídané možnosti a jakmile začaly v 17. století vycházet noviny, nastal obrovský rozvoj tištěných inzerátů. Ve Spojených státech lze datovat počátek novinové reklamy přesně. První inzerát byl otištěn v roce 1704 v Boston News-Letter a nabízel nemovitost v Ústřicové zátoce.
V polovině 17. století se povaha inzerátů začala měnit. Zboží se kromě představení začalo vychvalovat a zdůrazňovaly se jeho přednosti. Používaný jazyk byl hodně formální a uctivý. V 18. století se začaly objevovat opačné reklamní postupy. Týkaly se hlavně léků, medicínských objevů, které byly jen pouhými šarlatánskými podvody. Klamná tvrzení se objevovala i v inzerátech na tabákové výrobky, které měly být prospěšné na hlavu, oči či plíce, díky nim bylo možné předejít revmatismu, dně a dalším.
Díky značnému vývoje se změnil i obsah reklamy. Bylo možné sdělit daleko více informací, než jen uvedení ceny a základních údajů. Také průmyslová revoluce měla vliv nejen na používané techniky, ale ovlivnila i společnost a lidi samotné.
Počátek české žurnalistiky se datuje do roku 1719, kdy začaly vycházet první periodické noviny. Nesly název „Český postilion neboližto noviny české“ a byly vydávány Karlem Františkem Rosenmüllerem. Noviny vycházely každé úterý a sobotu v deset hodin dopoledne. Postupem času se název zkrátil na „Pražské poštovní noviny“. Obsahem byly zprávy ze zahraničí, z válek, z císařského dvora, informace o úmrtích a svatbách, nebo o narození dětí ve významných rodinách. Noviny vycházely až do roku 1772, kdy naposledy řádil v Čechách mor.
Za rozvojem moderní reklamy vděčíme průmyslové revoluci. Změnila nejen techniku a hospodářství, ale i společnost a lidi samotné. Technický pokrok umožnil výrobu v masovém měřítku. V návaznosti na revoluci začali vznikat i první reklamní agentury. Ta úplně první byla založena roku 1841 ve Spojených státech.
Na přelomu 19. a 20. století vznikly dva další reklamní nástroje, které dnes řadíme mezi klasické. Jedná se o rozhlas a kino. První bezdrátový přenos uskutečnil italský elektroinženýr Marconi, který použil metodu Heinricha Hertze k vytvoření a detekci radiových vln. 12. prosince 1901 jako první poslal radiový signál přes Atlantický oceán. V roce 1909 se stal za své výzkumy spoludržitelem Nobelovy ceny. Druhou část ceny převzal Ferdinand Brown, který dále rozvinul a vylepšil bezdrátové vysílání.
Bezprostředním předchůdcem rozhlasu byl bezdrátový telegraf, který začátkem 20. století sloužil k dálkovému přenosu důležitých zpráv. Jako první stálou rozhlasovou stanici otevřeli 2. listopadu 1920 v Pittsburgu (USA). Proto se tento den považuje za začátek trvalé činnosti rozhlasových stanic.
Hotel
Televize
Pravidelné vysílání v tehdejším Československu započalo dne 18. května 1923 z letiště v Praze ve Kbelích (viz. foto památníku prvního rozhlasového vysílání). První promítání filmu proběhlo však ještě dříve, a to již v roce 1895, kdy bratři Lumiérové vytvořili první hraný film. Nebyli však jedinými, ani prvními, kteří se v té době filmu věnovali. V roce 1905 vzniklo v Pittsburgu první stálé kino („nickelodeon“) a během následujících tří let jich stálo po celé Americe již na pět tisíc. Rozvoj evropské kinematografie byl ovlivněn a zpožděn první světovou válkou.
Televize vznikla 26. ledna 1926. Tohoto dne vynálezce John Lagie Baird, Angličan, poprvé v historii vysílal televizní obraz. V Československu televize začala dělat první krůčky také již před druhou světovou válkou, první pokusné vysílání se ale uskutečnilo až v roce 1948 v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Vysílání bylo zahájeno 1. května 1953 ze Studia Praha v Měšťanské Besedě a teprve až od 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Představit si existenci televize, filmu či rozhlasu bez reklamního vysílání je nyní již téměř nemyslitelné.
V současné době rozvíjející se tzv. nová média, jako kabelové či satelitní vysílání, teletext, internet a další jsou důkazem toho, že vývoj není stále ještě ukončen, a že také reklama v budoucnosti bude velmi různorodá a bohatá na formy a bude jistě hrát důležitou roli ve společnosti.